Od počátku 90. let se do zahraničních mírových operací zapojilo mnoho tisíc českých vojáků i vojákyň. Tito novodobí váleční veteráni působili pod českou vlajkou na mnoha nestabilních místech světa, kde nezištně nasazovali svůj život za uchování míru a tři desítky z nich za to zaplatily cenu nejvyšší.

Příslušníci Armády České republiky však neumírali vždy jen přímo v konfliktu. Řada z nich zahynula i při tragických nehodách nebo během náročného výcviku. I tito vojáci a vojákyně sloužili své zemi jak nejlépe dovedli a zaslouží si, aby nikdy neupadli v zapomnění.

Na polích ve Flandrech
(Překlad básně Johna McCrae)
Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svojí píseň řvou.
My už však nevstanem a je to možná zdání,
že včera ještě žili jsme a byli milováni.
Teď jenom tiše ležíme
na polích flanderských.
Náš boj však zase jiní převezmou.
Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.