Spolupracují s námi

Sleva pro válečné veterány

Zveřejněno 24. 7. 2023

V pondělí 17. července 2023 byl u Komunitního centra pro válečné veterány zahájen tradiční letní příměstský tábor pro děti válečných veteránů. Po vzájemném seznámení jsme vyrazili na exkurzi do Moravského divadla Olomouc. Stejně jako děti, i divadlo mělo zrovna divadelní prázdniny, proto jsme nikomu nepřekáželi v práci a mohli se skvělou paní průvodkyní prošmejdit všechny prostory, kam se běžný platící návštěvník představení během sezony nemá šanci dostat. Překvapením pro mnohé bylo už jen to, kolik má divadlo pater a kolik schodů je v něm potřeba zdolat. Z blízka jsme si prohlédli divadelní kulisy, abychom zjistili, že zeď, která vypadá jako postavená ze zlatých cihel, je ve skutečnosti jenom obarvená překližka a těžké křišťálové ozdoby na drahém lustru jsou pouhé blýskavé flitry. Na jevišti se však obojí jeví jako naprosto dokonalé. Což je také základní úkol této části divadla – věci jevit, bez ohledu na to, z čeho ve skutečnosti jsou. Kouzlo dokonalého divadla samozřejmě dělají především herci. Žádného živého jsme nepotkali, protože všichni užívali zasloužených divadelních prázdnin, mohli jsme si však prohlédnout některé jejich kostýmy, masky a paruky a obdivovat nejenom jejich krásu, ale i zručnost a trpělivost jejich tvůrců. Zejména těch, kdo dělají paruky.
Cestou z divadla jsme měli v plánu prohlídku pamětihodností centra, nebe však našim plánům nebylo nakloněno a spustilo déšť, takže vlastivěda byla omezena jen na to, co se dalo říci za rychlé chůze. Oběd i klidové aktivity "na základně" nepřinesly žádné zvláštní události. Při odpolední procházce jsme částečně dohnali to, co nám před obědem narušily klimatické podmínky. Děti se po celý den chovaly vzorně. Stejně tak i jejich dospělí vychovatelé (nicméně v jejich případě to byla povinnost).

V úterý 18. července 2023 jsme se linkovým autobusem vypravili na Fort č. XVII v Křelově. Díky tomu, že jeden z vedoucích to na fortu dobře zná, jsme prolezli všechna zajímavá vnitřní, vnější, pozemní, nadzemní i podzemní místa této pozoruhodné pevnosti z poloviny 19. století. I na fortu se potvrdilo, že "všechno je o penězích", když jsme jako učební pomůcky obdrželi dvousetkorunové bankovky a na nich si vysvětlovali, jak vypadalo někdejší olomoucké bastionové opevnění. (Kdo nevěří, ať se koukne na dvoustovku, fakt to tam je, vlevo od Komenského.)
"O penězích" to bylo i v mincovně (což ale v minulosti nebyla součást pevnosti), kde se nás ujal hodný pan kastelán a vyprávěl a ukazoval nám, jak se vyráběly mince v minulosti. Každému, kdo přišel na nějakou lidovou písničku, která zpívá o penězích ("…na těch panských lukách, našla jsem já dukát…, …za děravý groš, prodala jich koš… nebo …sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar…") vyrazil na památku stříbrnou minci z pravého hliníku. Bylo krásné počasí a přišla se za námi podívat i černobílá pevnostní kočička Barborka.
Po návratu následoval oběd a odpolední tvořivé aktivity "na základně".

O třetím dnu se v příručkách píše, že je kritický a do programu výcviku se mají zařazovat méně náročné aktivity. Protože se to ale píše v příručkách pro zimní lyžařské tábory, dovolili jsme si pravidlo nerespektovat a naopak vyrazit na náročný výlet. Pěšky na nádraží a potom vlakem do Hrubé Vody. Od vlakového nádraží po naučné stezce s tématikou přírody. Měřila tak asi dva až tři kiláky a vedla do tak strmého kopce, že skoro stejnou hodnotu činilo převýšení.
Po sestupu jsme snědli nafasované řízky s chlebem a pak se věnovali nejrůznějším aktivitám v zábavním parku. Největšímu zájmu se těšily kaskádovité průtokové bazénky, kde bylo možno se spontánně poučit v oblasti hydromechaniky a zmáchat si oblečení. Rovněž atrakce s přemísťováním písku a podzemní bludiště budily zájem. Příslovečným zlatým hřebem programu byla projížďka na koni pro každého dětského účastníka táboru. Cesta zpět opět vlakem a z nádraží "na základnu" tentokrát tramvají. Rekapitulace: Někdo zraněn? Ne! Někdo unaven? Ne!

V souladu s plánem činnosti Komunitního centra pro válečné veterány Olomouc a rozvrhem zaměstnání Letního příměstského tábora byl ve středu 20. července 2023 proveden nefalšovaný vojenský výlet. Přeprava byla zajištěna vojenským autobusem, který nás dopravil do kasáren v Prostějově. Ta sice viděl každý, kdo někdy projížděl mezi 21. a 23. kilometrem dálnice D46 (aktuální dopravní situace dokonce nabízí pohled docela dlouhý), málokdo z nezasvěcených však byl vevnitř.
V kasárnách pro nás vojáci z průzkumné jednotky i z jednotky bezpilotních systémů připravili bezvadné pohybové i znalostní soutěže. Zvítězili všichni, ačkoli pořadí byla různá. Velice zajímavé byly i ukázky vybavení obou jednotek, které se dalece liší od běžných vojenských zbraní a techniky. Zaměstnání splnilo všechny výchovné a vzdělávací cíle, jen nikoho z dětí se nepodařilo unavit.
Vzhledem k nespolehlivému počasí po návratu jsme se odpoledne věnovali tvůrčím, převážně výtvarným, aktivitám na základně.

Po včerejším výcviku v Prostějově jsme dnes už jako ostřílení vojáci vyrazili na hřiště základní školy Demlova, kde pro nás připravili program vojáci z Krajského vojenského velitelství Olomouc. Soutěžní disciplíny měly nejrůznější charakter – hod granátem na cíl, střelba, běh, kombinovaný s obratností nebo průzkum ukrytých písmen a číslic pomocí dalekohledu. Vojáci nám představili své osobní zbraně a svou osobní výstroj do pole. Batoh byl větší, než mnozí z nás a neprůstřelná vesta vážila víc, než mnozí z nás. Výsledky soutěží byly tak těsné, že čtyři družstva se vešla na první dva stupně pomyslných stupňů vítězů. Tedy, že dvě družstva se umístila hned za vítězem a dvě byla předposlední.
Další dnešní zastávkou bylo Středisko komplexní péče o válečné veterány Vojenské nemocnice Olomouc, kde jsme navštívili válečné veterány a předali jim malé dárky. Po obědě jsme se zastavili na zmrzlině a po návratu na základnu náš tábor slavnostně ukončili.